Na téměř každé svatbě se objeví alespoň jedna nějaká ta svatební tradice. Víte ale proč se zrovna ta daná dělá? Jaký má význam a zda je vůbec z Čech? Pojďme se na několik svatebních zvyků podívat podrobněji.
5 věcí pro nevěstu
Angloamerická tradice (a v angličtině i říkanka) praví, že by nevěsta měla na sobě mít v den svatby pro štěstí kromě jiného i těchto 5 základních věcí:
- něco nového – symbol nového začátku, který má přinést optimismus a radost do společného života
- něco starého – symbol zachování tradice, kdy nevěsta za sebou nechává svůj starý život (většinou se jedná o nějaký rodinný šperk)
- něco půjčeného – symbol štěstí a optimismu do manželství (ideálně půjčené od vdané ženy)
- něco modrého – symbol Panny Marie tedy čistoty, nevinnosti a věrnosti (nejčastěji podvazek)
- mince do levé boty – má přinést bohatství
Házení okvětních lístků růží a rýže
Oba tyto zvyky jsou u nás velmi populární, avšak ani jeden z nich není náš původní. Házení okvětních plátků růží malými družičkami procházejících uličkou před nevěstou mají dopomoci jí nakročit k šťastnému a spokojenému životu. Jedná se o tradici anglickou. Házení rýží pochází z Asie a to pro změnu symbolizuje plodnost a zdravé děti.
Voda/Vodka
Velmi běžné uvítání restauračního zařízení před obědem. Na talířku jsou položení dva panáci – v jednom je voda a ve druhém vodka či jiný čirý alkohol (na Moravě tradičně slivovice). Talířek se zvedne jemně nad hlavu nevěsty, neboť ta jako dáma vybírá první. Vybere-li si alkohol, říká se, že bude velet rodině.
Rozbíjení talíře
K rozbití talíře většinou dochází úplně náhodou po vypití panáka vodky či vody. Zvyk pocházející z Izraele je u nás velmi oblíbený a má ukázat, jak je hospodyňka šikovná, její muž nápomocný a jak jim to vlastně spolu funguje. Důležité je nezanechat za sebou příliš mnoho střepů, i když přinášejí štěstí – říká se totiž, že každý ponechaný střep znamená jeden nový přírůstek do rodiny.
Vzájemné krmení polévkou
Jednoduchý svatební zvyk, který má naznačit spojení novomanželů, jejich vzájemnou pomoc ve vztahu, stejně tak jako umění dělit se rovným dílem. Jedná se o svázání novomanželů velkým bryndákem či ubrusem a krmení se jednou lžící ze společného talíře polévky. V některých částech naší země bývá novomanželům tento zvyk ztížen tím, že jejich společná lžíce má vyvrtanou jednu či více děr.
Společné nakrojení dortu
Opět tradice založená a testující spolupráci novomanželů. A ano, je zde také něco navíc – tradice praví, že hlavou rodiny bude ten, kdo při krájení dortu držel ruku nahoře.
Házení svatební kytice
Jedná se o zvyk starý několik staletí, který se postupem času vyvíjel. Započal u nezadaných slečen, které se pokoušeli zajistit si štěstí a manželství útržkem nevěstiných šatů. Později, neboť se šaty začínaly dědit po generacích, začala nevěsta mezi nezadané dívky házet právě podvazek – až postupem času byl podvazek vyměněn za kytici. Jedná se tedy o jeden z mála svatebních zvyků, který se neváže na osud novomanželů, ale právě jejich svatebních hostů.
TIP: Chcete-li si svou svatební kytici ponechat a třeba usušit, nechte si uvázat také jednu menší, tzv. házecí kytici. Je to dnes již naprosto běžná praktika.
Podvazek
Dříve házený místo kytice, později spíše sundávaný z nevěstiny nožky zuby jejího manžela (pro okořenění situace se zavázanýma očima a bez použití rukou), dnes sloužící například třeba i jako předmět dražby. Kdy právě sundání podvazku zuby si onen výherce může užít.
Existují ještě spousty dalších tradic, o kterých by se dalo popsat ještě několik stran. Výše uvedené jsou ty nejběžnější a také patří k těm nejoblíbenějším. Mezi další známé patří například chomout, únos nevěsty, přeřezávání polena či koule u ženichovi nohy, nicméně tyto zvyky jsou spíše na ústupu.